Olympus M.Zuiko Digital ED 12-200 mm f/3,5-6,3

Vinětace

Objektiv s extrémní proměnlivou ohniskovou vzdálenosti po přepočtu na full frame 24-400 mm si vedl v tomto testu velice dobře. Nejsilnější vinětaci má při nejširším ohnisku 12 mm (24 mm ekv.), ale i tak je síla vinětace stále malá. Zajímavý je rozdíl mezi ohnisky 20 mm a 25 mm, kdy při ohnisku 20 mm se síla vinětace opět lehce zvedá. Chybějící údaj na ohnisku 12 mm a cloně f/7,1 je z důvodu absence testovacího snímku, který nemohl být nahrazena novým, z důvodu vzniku velké odchylky.

Chromatická aberace

Chromatická aberace je u tohoto výrazná především na ohnisku 12 a 14 mm, kdy na ohnisku 12 mm a cloně f/3,5 dosahuje hodnoty 6 px. Při použití dalších ohnisek síla aberace lehce klesne, avšak i tak se vyskytuje v síle okolo hodnot 4 px. Ve středu snímku se aberace stále vyskytuje v malé síle až po ohnisko 17 mm, nejvyšší hodnota byla naměřena při cloně f/4 na ohnisku 12 mm – 4,5 px.

Modular Transfer Function (MTF)

U tohoto objektivu lze jednoznačně říct, že je nejostřejší při použití nejširšího ohniska 12 mm. Avšak ani tak nedosahuje příliš vysokých hodnot. Nejvyšší naměřená hodnota je při cloně f/6,3 na ohnisku 12 mm – 2698 LW/PH. Při vyhodnocení rohů snímků je zajímavé, že v některých případech, je roh ostřejší než střed. Přitom při testování bylo vždy ostřeno na střed do stejného místa a rozmístění světel také zůstalo nezměněno. Největší rozdíl je u clony f/3,5 na ohnisku 14 mm. Ve středu bylo naměřeno 1422 LW/PH a v rohu 1671 LW/PH.

Distorze objektivu

Rozptyl křivek u tohoto objektivu je na první pohled značný, avšak při bližším prozkoumání je zjevné, že největší distorze se vyskytuje na nejširším ohnisku 12 mm. Na ohnisku 20 mm je křivka ve vyšších záporných hodnotách, avšak vzhledem k tomu, že ohniska 17 a 25 mm mají podobný tvar křivky, tak je možné, že se na ohnisku 20 mm vyskytla chyba při výpočtu v programu Agisoft.